TZ: Zadavatelé veřejných zakázek se ve vymáhání nároku na náhradu škody oproti loňskému roku zlepšili. Výjimku tvoří stát.

10.09.2018 08:58

Nevládní organizace Právo ve veřejném zájmu provedla opakovaně rozsáhlý průzkum, jak subjekty hospodařící s veřejnými prostředky přistupují v praxi k vymáhání nároku na náhradu škody. Obce, města a zejména veřejné vysoké školy o vymožení nároku na náhradu škody čím dál tím častěji usilují, zatímco stát na vymáhání škod zcela rezignoval. Důvodem má být současné znění zákona o majetku státu.

Analýza se zaměřila na zjištění, zda zadavatelé veřejných zakázek, kterým byla uložena pokuta za porušení zákona o veřejných zakázkách, vymáhají po odpovědných osobách nárok na náhradu majetkové újmy, případně v jakém rozsahu a s jakým úspěchem. [1] Z porovnání dat vyplynulo, že na zatímco v loňském roce organizační složky státu alespoň váhaly, zda mají či nemají povinnost nárok na náhradu škody po odpovědných osobách vymáhat, letos se shodly, že žádnou škodu s odvoláním na rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ČR[2] vymáhat nemohou a nebudou. „Stávající situaci považujeme za nesprávnou a proto jsme se již obrátili na ministryni financí JUDr. Alenu Schillerovou, Ph.D.,  a současně i na předsedy poslaneckých a senátorských klubů Parlamentu ČR s podnětem na změnu zákona o majetku státu“ dodává spolupracující advokátka Petra Bielinová.

Ostatní zadavatelé veřejných zakázek (města, obce a zejména veřejné vysoké školy) se vymáhání nároku na náhradu škody naopak věnují čím dál více. Pokud zadavatelé skutečně zahájí vnitřní šetření s cílem zjistit odpovědnou osobu (54 rozhodnutí o objemu 16 milionů), často jsou úspěšní. Dosud byla částečně či úplně vymožena škoda ve 26 případech (48 % ze zadavatelů, kteří začali situaci řešit) o celkovém objemu 7,3 milionů korun (45% ze zadavatelů, kteří začali situaci řešit). „Pokud zadavatelé věnují vymáhání nároku na náhradu škody čas a energii, jsou často úspěšní. Konkrétní příklady naleznete jak v přiložené analýze, tak na webových stránkách spolku Právo ve veřejném zájmukomentuje situaci spolupracující advokátka Petra Bielinová.

Za příklad extrémně dobré praxe pak slouží zejména veřejné vysoké školy, které stále častěji vymáhají i další související škody (odvod za porušení rozpočtové kázně, penále, nevyplacenou část dotace), například Vysoká škola báňská (ta dokonce ve dvou případech) a ČVUT. K vymáhání další významné škody přistoupilo i město Staré Město či Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje.

Mgr. Petra Bielinová
spolupracující advokátka spolku Právo ve veřejném zájmu
tel. 605 54 34 19, petra@bielinova.cz


Příloha: Analýza (obsahuje nejen statistickou část, ale také příkladové studie téměř pěti desítek případů, kdy škoda byla či je stále aktivně vymáhána a dále tři přílohy, na které analýza odkazuje, včetně podnětu na změnu zákona o majetku státu)

Analýza 2018
příloha 1 - data týkající se pokut
příloha 2 - rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ČR, ze dne 12. 4. 2017, sp. zn.31 Cdo 2764/2016
příloha 3 - podnět pro změnu zákona o majetku státu

Analýza 2017 (pro srovnání)



[1] Letos (2018) stejně jako loni (2017) jsme porovnávali data týkající se rozhodnutí vydaných ÚOHS v první instanci v letech 2012-2015, a to za předpokladu, že takovým rozhodnutím byla zadavateli veřejné zakázky uložena pokuta v minimální výši 100 tisíc korun, a že tato rozhodnutí zároveň nabyla právní moci v období od ledna 2012 do srpna 2017. Vzhledem k tomu, že škoda na majetku zadavatelů veřejných zakázek vzniká až zaplacením pokuty, zabývali jsme se v roce 2018 podrobně 184 případy, přičemž objem zaplacených pokut činil téměř 73,8 mil. korun. Počet i objem analyzovaných rozhodnutí se od roku 2017 mírné liší, neboť můžeme hodnotit postup zadavatelů jen v těch případech, kdy vydaná rozhodnutí ÚOHS zůstala i nadále pravomocná, tj. nebyla ve správním soudnictvím v mezidobí (srpen 2017-červen 2018) zrušena či změněna.

[2] Z rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ČR, ze dne 12. 4. 2017, sp. zn.31 Cdo 2764/2016, vyplývá, že stát nemůže vymáhat po svých zaměstnancích (ani jiných odpovědných osobách) škodu, která mu vznikla uhrazením pokuty za správní delikt a to proto, že zaplacené finanční prostředky se pouze přesouvají z jedné rozpočtové kapitoly státu do druhé. Ke zmenšení majetku státu tak v konečném důsledku nedochází.

 

Kontakt

Právo ve veřejném zájmu IČ: 03853462
Chalupkova 1367
149 00 Praha 4

Bankovní spojení:
2900774131/2010
Právní poradenství pro zastupitele:
Mgr. Petra Bielinová
petra.bielinova@pvvz.cz

Předseda spolku Marek Eliáš
marek.elias@pvvz.cz