Petra Bielinová: Roční fungování tiskového zákona

28.03.2015 20:23

Novela tiskového zákona, regulující periodický tisk územně samosprávných celků, začala platit již v listopadu 2013. Pro obce zavedla dvě významné povinnosti, z nichž ovšem pouze jedna je zároveň vynutitelná u soudu. Na první rozsudky, týkající se uplatnění práva zastupitele na uveřejnění tzv. doplňující informace, zatím stále čekáme.

Tiskový zákon předně reguluje pouze tištěná média – netýká se webových stránek měst, lokálních televizí či rádií. Za tzv. periodický tisk územně samosprávného celku zákon považuje ta tištěná média, která vydává buď sama obec, případně jím založená nebo ovládaná právnická osoba, anebo i kdokoli jiný, činí-li to na základě smlouvy s obcí. Tiskovina musí být zároveň vydávána nejméně dvakrát ročně, pod stejným názvem a jednotnou grafickou úpravou.

Žádný zákon obcím neukládá povinnost vydávat radniční periodikum; pokud se však obec k takovému kroku rozhodne, musí tak činit v souladu se zákonem. Nad rámec ostatních povinností, které jsou pro všechny vydavatele tiskovin shodné, stanoví tiskový zákon vydavatelům radničních periodik i dvě povinnosti specifické: jsou povinni poskytovat svým čtenářům „objektivní a vyvážené informace“ a všem zastupitelům obce navíc i „přiměřený prostor“ pro uveřejnění jejich názoru, který se týká dané obce. Zastupitelé se mohou svého práva na zveřejnění příspěvku domáhat u soudu.

Jak naplnit povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace

Definovat „objektivní a vyvážené informace“ není ovšem vůbec snadné. Jedná se o jakýsi ideál, kterému se to či ono radniční periodikum více či méně blíží. Hodnocením obsahu konkrétních radničních novin se v současnosti zabývá projekt neziskových organizací hlasnatrouba.cz, kde můžete nechat své radniční listy zdarma prověřit.

Za špatnou praxi je obecně považována situace, kdy vydavatel nedává žádný či téměř žádný prostor pro otištění opozičních či alternativních sdělení, zatímco o vedení radnice jsou zveřejňovány výhradně pozitivní zmínky doplněné mnoha fotografiemi starosty či radních. Za odstrašující příklad je pak možno považovat situaci, kdy radniční periodikum slouží k vyřizování soukromých účtů, případně k šíření nepravdivých či hrubě zkreslených informací o opozičních zastupitelích, to vše na náklady obce. Stejně tak neexistující či prakticky nefunkční redakční rada mohou svědčit o ne zcela objektivním mediálním obraze o dění v dané obci.

Naproti tomu za dobrou praxi můžeme považovat situaci, kdy vydavatel poskytuje dostatečný prostor pro alternativní názory na řešení konkrétních, nejlépe teprve plánovaných projektů obce (stavba bazénu, nové školy, radnice či kanalizace atp.), opozici je ponechán přiměřený a zároveň důstojný prostor pro vyjádření svých stanovisek (například pravidelně několik stránek z každého čísla), či i jen tak jednoduché opatření, že každý uveřejněný článek je důsledně opatřen jménem jeho autora. Vhodné je rovněž zveřejňovat na webových stránkách obce archiv všech vydaných čísel. Na fotografiích se v případě dobré praxe objevují zejména konkrétní „obyčejní“ obyvatelé obce (ředitel školy, hasič, dětský pěvecký sbor či senior - jubilant) či objekty, o kterých se v článku píše (škola, bazén či radnice). V ideálním případě existuje redakční rada, ve které je zastoupena i opozice.

Právo zastupitele na přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení

Zákonodárce předpokládá, že na jedné straně stojí vydavatel, který se upřímně snaží naplnit zákonem stanovenou povinnost poskytovat svým čtenářům objektivní a vyvážené informace a na druhé straně aktivní občané a zejména zastupitelé, kteří (nejlépe pravidelně) zasílají do redakce časopisu k otištění své kultivované a urážek prosté příspěvky, týkající se tématu dané obce. V praxi ovšem budou existovat i vydavatelé, kteří vydávání radničního periodika chápou jako legální možnost za veřejné peníze propagovat svou osobu či politickou stranu, stejně jako zastupitelé, kteří se do veřejné diskuze o alternativních řešeních nezapojují, či do redakce zasílají příspěvky, které jsou svým obsahem buď mimo dané téma, či za hranicí slušného chování, případně obojí. Tyto hraniční případy může, a v případě zájmu zastupitelů bude, posuzovat okresní soud podle sídla vydavatele.

Přiměřený prostor pro uveřejnění příspěvku zastupitele neznamená, že by každý zastupitel měl nárok na stejně dlouhý příspěvek, ani to, že by vydavatel za žádných okolností nebyl oprávněn do příspěvku zasáhnout či jej zkrátit. Právo na vyváženost informací dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu nelze chápat jako absolutní rovnost všech politických subjektů bez ohledu na jejich velikost a společenskou významnost, pokud jde o rozsah zveřejněných informací. Kritériem společenské významnosti je počet, respektive poměr, získaných mandátů ve volbách. Každý zastupitel ale na druhou stranu musí dostat alespoň minimální šanci k prezentaci svého polického názoru.

Z pohledu opozičního zastupitele je cesta k soudní ochraně relativně dlouhá a hlavně neúčinná pokud jde o rychlost případné nápravy. V případě, že příspěvek, který do redakce vydavatele prokazatelně doručil, nebude otištěn ani do 3 měsíců (nebo v nejbližším možném čísle, pokud jsou radniční noviny vydávány méně často), musí u vydavatele nejprve uplatnit právo na uveřejnění tzv. doplňující informace. Stejné právo na doplňující informaci má zastupitel také v případě, že jeho příspěvek sice uveřejněn byl, ovšem dle jeho přesvědčení byl ze strany vydavatele nepřiměřeně zkrácen. Teprve pokud ani tato doplňující informace není ze strany vydavatele uveřejněna do 8 dnů, respektive v nejbližším možném vydání, je zastupitel oprávněn domáhat se ve lhůtě 15 dní ochrany svého nároku u soudu.

Právo na uveřejnění doplňující informace však netrvá věčně; pokud není u vydavatele uplatněno do 3 měsíců od data, kdy vzniklo, toto právo zaniká. Zákon rovněž stanoví, že žádost o doplňující informaci musí být písemná. V případě soudního sporu bude muset zastupitel coby žalobce samozřejmě prokázat, že všechny lhůty i formy požadované zákonem dodržel.

Konkrétní plynutí doby si můžeme ukázat na příkladu zastupitelů z města Krupka, kteří na konci ledna 2014 požádali o uveřejnění příspěvku, který se týkal řešení hazardu ve městě. Příspěvek ve lhůtě 3 měsíců zveřejněn nebyl a zastupitelům vzniklo právo žádat v rozmezí měsíců květen až červenec 2014 o zveřejnění tzv. doplňující informace. Žádost byla ze strany opozičních zastupitelů podána v květnu 2014, v červnovém vydání radničních novin však přesto doplňující informace zveřejněna nebyla a to ani částečně. Zastupitelé se v červnu 2014 obrátili na soud, který do dnešního dne nenařídil ve věci ústní jednání.

S ohledem na právo vydavatele využít opravného prostředku, nelze pravomocné rozhodnutí ve věci očekávat dříve než na konci roku 2015, spíše však později. Jakkoli je příklad zastupitelů z Krupky z hlediska plynutí času frustrující, věřím, že postupný vznik judikátů přispěje k lepšímu fungování zákona v dalších letech.

Mgr. Petra Bielinová, advokátka. Od roku 2011 se věnuje tématům spjatým s komunální politikou. www.bielinova.cz

Článek byl napsán pro odborný časopis Pro města a obce (02/2015)

 

Kontakt

Právo ve veřejném zájmu IČ: 03853462
Chalupkova 1367
149 00 Praha 4

Bankovní spojení:
2900774131/2010
Právní poradenství pro zastupitele:
Mgr. Petra Bielinová
petra.bielinova@pvvz.cz

Mediace:
Mgr. Michaela Tejmlová, LL.M.
michaela.suchardova@pvvz.cz

Předseda spolku Marek Eliáš
marek.elias@pvvz.cz