Petra Bielinová: Registr smluv. Jaké povinnosti vyplývají pro obce z nového zákona?

16.02.2016 21:41

Prvního července tohoto roku (2016) nabyde účinnosti nový zákon o registru smluv. Od tohoto data budou zákonem vyjmenované subjekty povinny určité smlouvy zpřístupnit veřejnosti v tzv. registru smluv. Sankce za nezveřejnění smlouvy (tj. nejprve neúčinnost a následně zrušení smlouvy, viz níže) však budou vůči obcím účinné až od července příštího roku (2017). Obce tedy mají na seznámení s registrem a jeho funkcemi celý jeden kalendářní rok.

Na malé obce se zákon o registru smluv nevztahuje

Zákon o registru smluv se týká (kromě státu a jeho složek) také všech obcí a krajů, jakož i jejich příspěvkových organizací či obchodních společností, ve kterých mají územně samosprávné celky většinovou účast. Mezi „povinné subjekty“ zároveň výslovně nepatří menší obce, respektive obce, které nevykonávají rozšířenou působnost. Posledně jmenované obce získaly stejnou výjimku i pro své příspěvkové organizace a společnosti; ani na ně se tedy zákon o registru smluv ani zčásti nevztahuje.

Jaké informace se nesmí nebo nemusí zveřejňovat

Zákon o registru smluv přináší také celou řadu výjimek, pokud jde o samotné povinně zveřejňované smlouvy a jejich obsah. Není totiž zdaleka pravda, že by obce a další subjekty musely od léta 2016 zveřejňovat úplně všechny uzavřené smlouvy. Zásadně se i nadále nezveřejňují (a to ani dobrovolně nad rámec povinnosti uložené zákonem) takové informace, které nelze poskytnout dle zákona o svobodném přístupu k informacím. V praxi se bude jednat zejména o skutečné obchodní tajemství a dále o osobní údaje, s výjimkou oprávněně zveřejněných osobních údajů a rovněž i s výjimkou osobních údajů o příjemcích veřejných prostředků, které se dle § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím veřejnosti poskytují. Zjednodušeně lze říci, že pokud některá část smlouvy není dnes přístupná na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, bude ve stejném rozsahu nepřístupná i v registru smluv. V takovém případě bude dotčená část smlouvy ze strany obce (či smluvní strany) před zveřejněním v registru smluv v rozsahu chráněných informací znečitelněna. Pro úplnost je třeba dodat, že ochrana osobních údajů či obchodního tajemství by se teoreticky mohla vztahovat nejen na obsah smlouvy, ale i na tzv. metadata (viz níže).

Kromě výše uvedeného pravidla zákon stanoví i mnoho dalších výjimek, kdy obec není povinna smlouvu v registru smluv zveřejnit (dobrovolně by však smlouva, respektive informace v ní obsažené, zveřejněny být mohly). Jedná se zejména o smlouvy s plněním v hodnotě 50 tisíc bez DPH a nižším. Dále se povinně nezveřejňují ani informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a autorského práva (například technická předloha, návod, výkres, projektová dokumentace apod.), smlouvy uzavřené na komoditní burze, v dražbě nebo v aukci či smlouvy uzavřené s autorem nebo výkonným umělcem atp.

Co přesně znamená „zveřejnit smlouvu“ v registru smluv

Registr smluv je součástí portálu veřejné správy. Jedná se o bezplatně dálkově přístupnou webovou stránku, kde lze pomocí různých kritérií třídit a vyhledávat informace o uzavřených smlouvách, jakož i znění samotných smluv. V současné době je registr smluv již delší dobu plně funkční a řada obcí v něm zveřejňuje smlouvy dobrovolně: http://portal.gov.cz/portal/obcan/rejstriky/data/10013/.

Smlouvu, na kterou se dle zákona vztahuje povinnost zveřejnění, bude moci v registru smluv zveřejnit kterákoli smluvní strana, nikoli pouze obec. Toto řešení bylo zvoleno zákonodárci proto, že sankcí za nezveřejnění smlouvy je nejprve její neúčinnost a později dokonce fikce zrušení smlouvy. Důsledky najednou „neexistující“ smlouvy, pak dopadnou nikoli pouze na obec, ale i na jejího smluvního partnera, proto i on má možnost smlouvu v registru zveřejnit a těmto nepříjemnostem tak předejít.

Samotné zveřejnění smlouvy bude v praxi probíhat tak, že obec (nebo jiná smluvní strana) zašle správci registru (Ministerstvo vnitra) obsah smlouvy a zároveň zákonem předepsané minimální informace o uzavřené smlouvě (tzv. metadata). Informace se zasílají pomocí elektronického formuláře a datové schránky. Metadata musí být ze strany smluvních partnerů vždy vyplněna – nestačí proto jen zaslat Ministerstvu vnitra obsah uzavřené smlouvy. Jedná se o údaje, podle kterých bude možné v registru vyhledávat konkrétní smlouvy. Povinně jsou tak ve formě metadat identifikovány smluvní strany smlouvy, předmět smlouvy, hodnota plnění a datum uzavření smlouvy. Metadata (anebo i smlouvu) lze po jejím zveřejnění ve lhůtě třech měsíců od uzavření smlouvy také opravit či doplnit a ničivé důsledky nezveřejnění smlouvy tak odvrátit, avšak původní nesprávné či neúplné informace zůstanou v registru zachovány.

Zveřejněním smlouvy se dle zákona rozumí vložení obsahu smlouvy, nikoli však zveřejnění přesné kopie smlouvy. V praxi to znamená, že v registru smluv bude k dispozici totožný text smlouvy, nikoli však samotná smlouva s podpisy, razítky atp. Zákon rovněž klade výslovný požadavek na datový formát, ve kterém má být text smlouvy zpřístupněn. Musí se totiž jednat o tzv. otevřený a strojově čitelný formát, aby uživatel mohl v textu smlouvy libovolně vyhledávat. Povinnost zveřejnit smlouvu by proto nebyla naplněna, pokud by v registru byl k dispozici „pouze“ naskenovaný obrázek, který fulltextové vyhledávání neumožňuje. Pokud by se později zjistilo, že se text uzavřené smlouvy liší od zveřejněného obsahu smlouvy, pak platí, že smlouva zveřejněna nebyla a na smluvní strany dopadnou veškeré negativní důsledky nezveřejnění.

Co se stane, když smlouva zveřejněna nebude

Ke zveřejnění smlouvy musí dojít do 30 dnů od uzavření smlouvy, jinak smlouva nenabude účinnosti. V takovém případě sice smlouva zůstává zatím platná, ale nelze podle ní plnit, neboť není účinná.  Výjimkou jsou smlouvy řešící mimořádné situace ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. V těchto případech není jejich účinnost z logiky věci odložena do doby zveřejnění smlouvy, což však neznamená, že by se na ně povinnost zveřejnit jejich obsah v registru smluv nevztahovala.

Nebude-li smlouva zveřejněna ani do 3 měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, pak platí fikce, že byla od počátku zrušena. Jedná se o velmi závažný zásah do právního vztahu smluvních stran. Pokud totiž již bylo podle smlouvy i třeba jen částečně plněno, bude třeba tuto situaci řešit. Přichází v úvahu zejména uplatnění nároku z titulu bezdůvodného obohacení a případně i nároku na náhradu škody.

Kdo bude plnění povinností kontrolovat

Plnění povinností dle zákona o registru smluv dle výslovného ustanovení zákona nepodléhá dozoru a kontrole vykonávaných podle zákona o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze. Důsledek nezveřejnění smlouvy (neúčinnost a následně zrušení smlouvy) nastává přímo ze zákona uplynutím doby 30 dnů, respektive 3 měsíců. Protože se smlouva ruší od počátku, dostávají se smluvní strany do situace, jako kdyby smlouva nikdy uzavřena nebyla. Pokud bylo dle smlouvy již plněno, bylo plněno bez právního důvodu a na jedné či obou stranách vzniklo bezdůvodné obohacení, které by si strany měly vydat. V praxi se budou samozřejmě řešit jen ty situace, kdy se některá ze stran či jiná oprávněná osoba obrátí na soud a bude uplatňovat své nároky, například právě z bezdůvodného obohacení. Další potíže by obcím mohly vzniknout v souvislosti s čerpáním dotací, neboť v případě nezveřejnění smlouvy týkající se veřejné zakázky, bude dílo plněno na základě neplatné smlouvy.

Mgr. Petra Bielinová, advokátka. Od roku 2011 se věnuje tématům spjatým s komunální politikou. www.bielinova.cz

Článek byl napsán pro odborný časopis Pro města a obce (1/2016)

 

Kontakt

Právo ve veřejném zájmu IČ: 03853462
Chalupkova 1367
149 00 Praha 4

Bankovní spojení:
2900774131/2010
Právní poradenství pro zastupitele:
Mgr. Petra Bielinová
petra.bielinova@pvvz.cz

Mediace:
Mgr. Michaela Tejmlová, LL.M.
michaela.suchardova@pvvz.cz

Předseda spolku Marek Eliáš
marek.elias@pvvz.cz