Petra Bielinová: Práva osob dotčených podanou žádostí o informace

14.03.2016 21:19

Judikatura Nejvyššího správního soudu se (stejně jako metodické pokyny Ministerstva vnitra) věnuje i správnému procesnímu postupu obcí při vyřizování žádostí o informace. Pro účely tohoto článku mám na mysli pouze ty situace, kdy je žadatelem požadována informace, jejíž poskytnutí by eventuálně mohlo zasáhnout do práv třetích osob. Typicky se jedná o žádosti týkající se platů a odměn úředníků, avšak dotčenou osobou by mohla být například i osoba uplatňující právo na ochranu obchodního tajemství.

Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je zejména třeba žádostí o informace dotčené osoby co nejrychleji identifikovat a jejich seznam založit do správního spisu. Následně by povinný subjekt měl tyto osoby vyzvat, aby se k žádosti o poskytnutí informace vyjádřily. Při komunikaci s dotčenými osobami by měl povinný subjekt vždy postupovat co nejrychleji. Z tohoto důvodu je vhodné, aby povinné subjekty používaly pro komunikaci s dotčenými osobami pokud možno e-mailové zprávy či datové schránky. Lhůtu pro poskytnutí informace totiž nelze z důvodu obesílání dotčených osob prodloužit, ani řízení o poskytnutí informace za tímto účelem přerušit.

Výzva k vyjádření by dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu měla v optimálním případě obsahovat i způsob, jakým povinný subjekt hodlá žádost o informaci vyřídit; tedy zejména zda má v úmyslu informaci poskytnout či ji žadateli odepřít. Problém nejčastěji nastane v případě, kdy povinný subjekt informaci hodlá poskytnout, avšak dotčené osoby (či jen některá z nich) s tímto postupem nesouhlasí. Zde je třeba zdůraznit, že povinný subjekt názorem dotčené osoby vázán není; rozhodnutí o poskytnutí či odmítnutí informace vždy záleží na jeho právním posouzení podané žádosti i informace – nikoli na subjektivním názoru dotčené osoby.

Přes výše uvedené je výzva dotčeným osobám ze strany povinných subjektů často mylně vykládána tak, že případné poskytnutí Informace žadateli je závislé na výslovném souhlasu dotčené osoby s takovým postupem; respektive že jejich nesouhlas je důvodem pro odmítnutí informace. Zákon o svobodném přístupu k informacím však mezi zákonnými důvody pro odmítnutí informace nesouhlas dotčené osoby neuvádí. Absencí souhlasu dotčené osoby s poskytnutím informace proto rozhodnutí o odmítnutí informace odůvodnit nelze. 

Povinný subjekt je při poskytování informací totiž povinen chránit zájmy veřejné, nikoli také zájmy jednotlivých soukromých osob. Naopak je na dotčených osobách, aby případně svá práva na ochranu soukromí či obchodního tajemství řádně a včas hájily samy a to tak, že se obrátí se zásahovou žalobou na příslušný krajský soud. Jednu takovou žalobu již údajně iniciovala místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu, neboť nesouhlasí s tím, aby veřejnost znala výši platu a odměny, který jí byl z veřejných prostředků vyplacen.

Mgr. Petra Bielinová, advokátka. Od roku 2011 se věnuje tématům spjatým s komunální politikou. www.bielinova.cz

Článek byl zveřejněn v únorovém čísle časopisu Moderní obec 2/2016.

Kontakt

Právo ve veřejném zájmu IČ: 03853462
Chalupkova 1367
149 00 Praha 4

Bankovní spojení:
2900774131/2010
Právní poradenství pro zastupitele:
Mgr. Petra Bielinová
petra.bielinova@pvvz.cz

Mediace:
Mgr. Michaela Tejmlová, LL.M.
michaela.suchardova@pvvz.cz

Předseda spolku Marek Eliáš
marek.elias@pvvz.cz