Petra Bielinová: Povinnosti a rizika vyplývající z pozice představitele obce jako statutárního zástupce společnosti

28.06.2015 20:17

Žádný zákon zastupitelům územně samosprávných celků (na rozdíl například od členů vlády) výslovně nezakazuje, aby vedle výkonu svého mandátu podnikali, ať již samostatně anebo prostřednictvím obchodních společností, v jejichž výkonných či dozorčích orgánech zasedají. Zejména radní našich měst a obcí jsou navíc po svém vítězství ve volbách pravidelně voleni i do orgánů společností, které zcela či zčásti vlastní „jejich“ územně samosprávný celek. Lze však kumulované mandáty vykonávat skutečně zodpovědně?

Není výjimkou, že do zastupitelstva a následně i do výkonného orgánu města zasednou velmi aktivní lidé, kteří ještě před svým zvolením do zastupitelstva vybudovali firmu, v jejichž statutárních či dozorčích orgánech nyní působí. Žádný zákon zastupitelům nezakazuje v podnikání i nadále pokračovat souběžně s výkonem mandátu zastupitele.

Absence zákazu je logická zejména u zastupitelů, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, neboť jejich příjem bude i nadále závislý pouze na jejich vlastní aktivitě. Podnikání však není zapovězeno ani těm, kteří usednou do výkonných funkcí. Zde je pak na zvážení každého jednoho, zda bude v jeho silách všechny své povinnosti vykonávat s péčí řádného hospodáře, a to jak vůči společníkům soukromé firmy, tak vůči obci a občanům. Je totiž zřejmé, že zájmy soukromé firmy (ekonomický zisk) budou leckdy kolidovat se zájmy obce (rozvoj obce a služby pro občany) a naopak.

Navíc i časové možnosti každého z nás mají své limity: dlouhodobě může každý z nás plnit jen relativně omezený počet pracovní úkolů. Zákon sice zastupitelům žádné limity pro kumulaci funkcí (ať již veřejných či zejména těch soukromých) zatím nestanoví, nicméně je vhodné při nabírání dalších pravomocí a odměn vždy pamatovat i na povinnosti a zejména zodpovědnost, která je s výkonem funkce spjatá.

Regulace dle zákona o střetu zájmů a zákona o obcích

Na úvod je třeba zdůraznit, že zákon o střetu zájmů dopadá pouze na uvolněné zastupitele; a dále pak na starosty, místostarosty a radní a to i v případě, kdy nejsou pro výkon funkce uvolněni. Tyto osoby (tzv. veřejní funkcionáři) zejména nesmí upřednostňovat své osobní zájmy (například zisk své vlastní firmy) před zájmy, které jsou povinni prosazovat a hájit z titulu mandátu zastupitele. Zákon o střetu zájmu dále výslovně zakazuje veřejným funkcionářům zneužít své postavení, pravomoc nebo informace získané při výkonu mandátu k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu. Veřejným funkcionářům je rovněž zapovězeno odvolávat se na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jejich povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním. Ani jeden z těchto zákazů však není v zákoně o střetu zájmů trestán jakoukoli sankcí. Tím není dotčena možnost případného trestního stíhání, která by v případě naplnění skutkové podstaty mohla samozřejmě dopadnout i na zastupitele neuvolněné.

Dále zákon o střetu zájmu stanoví všem veřejným funkcionářům povinnost oznámit nejpozději před hlasováním orgánu, ve kterém zasedají (tj. zde rady či zastupitelstva), že na výsledku projednávané věci mají nějaký osobní zájem (například ten, aby jeho společnost získala veřejnou zakázku). Porušení této povinnosti, tj. neoznámení střetu zájmu, který není zcela zřejmý, může být stíháno jako přestupek, za který lze uložit pokutu až 50 tisíc korun. Na platnost hlasování však porušení zákona o střetu zájmu žádný vliv nemá. Obdobnou povinnost oznámit střet zájmu mají i neuvolnění zastupitelé dle zákona o obcích; případné pochybení však není stíháno ani výše uvedeným přestupkem.

Omezení zastupitele po zániku mandátu dle zákona o střetu zájmu

Pro výkon funkce uvolněný zastupitel, který v rámci svého mandátu rozhodoval o nadlimitní veřejné zakázce, se nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické osoby, která zmíněnou nadlimitní veřejnou zakázku v posledních třech letech před zánikem mandátu veřejného funkcionáře získala. Stejné omezení platí, pokud smlouvu na plnění veřejné zakázky uzavřela právnická osoba zřízenou či založená územním samosprávným celkem. Ani tento zákazů však není v zákoně o střetu zájmů trestán jakoukoli sankcí. Státu nezbývá, než takovou zakázanou činnost případně stíhat po trestněprávní rovině.

Odměna za výkon funkce v městské společnosti

Zákon o střetu zájmu dále stanoví, že uvolněnému zastupiteli, který zastupuje kraj nebo obec v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby (pokud v ní kraj nebo obec má podíl nebo hlasovací práva), nenáleží za tuto činnost odměna. Z logiky věci je zřejmé, že neuvolněnému zastupiteli odměna za výkon funkce jednatele, člena představenstva či člena dozorčí rady naopak zpravidla náleží, a to za podmínek stanovených ve smlouvě o výkonu funkce, kterou s městskou společností uzavře. Smlouvu o výkonu funkce schvaluje nejvyšší orgán společnosti (v případě 100% vlastněné městské společnosti rozhoduje o smlouvě o výkonu funkce rada města). Pokud by ve smlouvě nebyla odměna sjednána, platí podle zákona o obchodních korporacích, že výkon funkce je bezplatný.

Odpovědnost za výkon funkce

Vyplácení jakékoli odměny za výkon funkce v městských společnostech je u veřejnosti často vnímáno velmi negativně, zejména z důvodu, že do těchto pozic jsou kandidáti po každých komunálních volbách zhusta vybíráni podle politického klíče, nikoli podle svého vzdělání a zejména relevantní odborné praxe. Nicméně je třeba zdůraznit, že s pozicí jednatele, člena představenstva a často i s pozicí člena dozorčí rady je zároveň spojena nemalá porce zodpovědnosti.

Každý zastupitel by proto měl před rozhodnutím o přijetí funkce v obchodní společnosti pečlivě zvážit, zda je schopen řídící či kontrolní funkci skutečně odpovědně vykonávat a zda nabízená měsíční odměna vyváží nejen jeho časovou investici, ale rovněž i riziko odpovědnosti, které na sebe přijetím volené funkce přebírá. V tomto ohledu se výkon funkce v městské společnosti nijak neliší od obdobné pozice zastávané v soukromém sektoru. Spoléhat se na často nedbalou kontrolu vlastníka společnosti (tj. města) se nemusí zastupiteli v konečném důsledku vyplatit. S výměnou polické reprezentace zpravidla přichází i změna vedení městské obchodní společnosti a následný audit může pochybení předchozího vedení odhalit.

Každý člen voleného orgánu právnické osoby (tedy i společnosti vlastněné obcí) je totiž dle § 159 občanského zákoníku povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře; tedy s nezbytnou loajalitou, znalostí a pečlivostí. Ten, kdo není péče řádného hospodáře v určité otázce schopen (není odborníkem na projednávané téma), musí z této situace pro sebe vyvodit důsledky. V opačném případě se má za to, že jednal při výkonu funkce nedbale, tj. vzniká vyvratitelná domněnka, že jednal v rozporu s péčí řádného hospodáře, a městská společnost po něm může vymáhat nárok na náhradu škody, kterou svým nedbalým rozhodováním způsobil. V takovém případě nelze navíc vyloučit ani trestněprávní odpovědnost.

Nenahradil-li člen voleného orgánu městské společnosti škodu, kterou jí způsobil, ručí věřiteli právnické osoby za dluh městské společnosti v rozsahu, v jakém škodu nenahradil. V případě insolvence městské společnosti se tak může věřitel hojit přímo na majetku zastupitele, který při výkonu své funkce selhal.

Mgr. Petra Bielinová, advokátka. Od roku 2011 se věnuje tématům spjatým s komunální politikou. www.bielinova.cz

Článek byl napsán pro odborný časopis Pro města a obce (05/2015)

Kontakt

Právo ve veřejném zájmu IČ: 03853462
Chalupkova 1367
149 00 Praha 4

Bankovní spojení:
2900774131/2010
Právní poradenství pro zastupitele:
Mgr. Petra Bielinová
petra.bielinova@pvvz.cz

Mediace:
Mgr. Michaela Tejmlová, LL.M.
michaela.suchardova@pvvz.cz

Předseda spolku Marek Eliáš
marek.elias@pvvz.cz