Petra Bielinová: Povinné oznámení dle zákona o střetu zájmu a kontrola veřejnosti

08.05.2015 19:51

Již za dva měsíce uplyne lhůta k podání oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích dle zákona o střetu zájmu. Počínaje červencem se veřejnost či političtí konkurenti i tento rok zaměří na kontrolu správnosti a úplnosti v oznámení vyplněných údajů. Co Vám hrozí, pokud oznámení ve stanovené lhůtě nepodáte, případně pokud Vaše oznámení nebude při provedené kontrole shledáno úplným a pravdivým?

Zákon o střetu zájmů ukládá všem pro výkon funkce uvolněným zastupitelům, jakož i všem starostům, místostarostům a radním bez ohledu na skutečnost, zda jsou pro výkon funkce uvolněni, povinnost odevzdat v průběhu výkonu své funkce vždy nejpozději do 30. června tzv. oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích. Tato oznámení se vztahují vždy na předchozí kalendářní rok. Oznámení předkládá každý veřejný funkcionář svému evidenčnímu orgánu, kterým je u zastupitelů územně samosprávných celků dle zastávané funkce tajemník obecního úřadu (pokud jej úřad nemá, tak starosta) či ředitel krajského úřadu.

Zákonná úprava povinnosti podat oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích

Oznámení o činnostech obsahuje informace o tom, zda veřejný funkcionář zároveň s výkonem svého voleného mandátu v předcházejícím kalendářním roce podnikal či byl společníkem nebo členem statutárního či dozorčího orgánu podnikající právnické osoby, případně zda vykonával jakoukoli činnost v pracovněprávním či obdobném vztahu. Oznámení o majetku podává informace o tom, jaký majetek veřejný funkcionář v daném období nabyl (vlastnické právo k nemovitostem bez omezení, vlastnické právo k movitým věcem či jiným majetkovým hodnotám v rozsahu vyšším než 500.000 korun, případně cenné papíry či podíl v obchodní společnosti v rozsahu vyšším než 100.000 korun). Konečně v oznámení o příjmech, darech a závazcích veřejný funkcionář uvádí informace o svých příjmech (mimo odměny za výkon funkce), pokud v souhrnné hodnotě přesáhly částku 100.000 korun, a nakonec i seznam nesplacených závazků (úvěry, půjčky, nesplacené nájemné, směnečné závazky), pokud v souhrnné částce přesahují částku 100.000 korun.

Evidenční orgán přijatá oznámení veřejných funkcionářů pouze shromažďuje, jejich obsah či dokonce správnost a úplnost však nemá povinnost kontrolovat a také tak nečiní. Ověření deklarovaných informací tak dopadá na veřejnost, která má dle zákona o střetu zájmů právo na bezplatný přístup do registru oznámení, a to buď osobně na příslušném evidenčním místě, anebo prostřednictvím internetového rozhraní na základě jedinečného přístupu, který žadateli evidenční orgán přidělí. Informace získané z registru, které se týkají pro výkon funkce uvolněného zastupitele, lze dále zveřejnit.

V případě, že kdokoli pojme podezření, že údaje deklarované veřejným funkcionářem v podaném oznámení jsou neúplné nebo nepravdivé, může se obrátit buď na příslušný evidenční orgán, anebo přímo na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář trvalý pobyt. Pokud se podezření na porušení zákona o střetu zájmu v přestupkovém řízení potvrdí, hrozí veřejnému funkcionáři pokuta až do výše 50.000,- Kč.

Přestupkové řízení dle zákona o střetu zájmu v praxi

Nezisková organizace Oživení, o.s. provedla v roce 2011 rozsáhlou kontrolu fungování zákona o střetu zájmů.  Prověřeno bylo téměř 500 oznámení o činnostech veřejných funkcionářů (zejména ministři, poslanci, senátoři a radní krajů). Z kapacitních důvodů nebyly do zkoumaného vzorku zařazeny oznámení radních měst a obcí, avšak v zásadě by se veřejná kontrola mohla týkat i těchto osob. Po prověření obsahu oznámení o činnostech byla shledána u mnoha veřejných funkcionářů řada pochybení. Následně bylo podáno více jak 120 oznámení o podezření ze spáchání přestupku.

Na přestupková řízení navázala série řízení dle zákona o svobodném přístupu k informacím, ve kterých se právníci neziskové organizace pokoušeli zjistit výsledky jednotlivých řízení. Informační spory zabraly dalších několik měsíců až let, nicméně nakonec se sdružení a potažmo i veřejnost dozvěděla informace o všech šetřených přestupcích (výsledky všech řízení jsou zveřejněny na webových stránkách www.bezkorupce.cz).

Většina přestupků byla příslušnými správními orgány odložena, z části i proto, že úředníci nestihli přestupek projednat do jednoho roku ode dne, kdy byl spáchán (tj. ode dne odevzdání neúplného či nepravdivého oznámení dle zákona o střetu zájmů). Potrestána byla jen naprosto minimální část chybujících veřejných funkcionářů a i v těchto případech byly tresty více méně jen symbolické: od napomenutí až po pokutu ve výši maximálně několik tisíc korun. Jedinou účinnou sankcí tak i nadále zůstává důsledné zveřejnění výsledků přestupkových řízení.

Výsledek přestupkového řízení dle zákona o střetu zájmu v judikatuře Nejvyššího správního soudu

V několika případech odmítly správní úřady, které přestupky veřejných funkcionářů projednávaly, poskytnout oznamovateli přestupku jakékoli bližší informace o tom, jak řízení o přestupku vlastně dopadlo. Tedy zda veřejný funkcionář byl uznán vinným, a jaký trest mu byl uložen, případně informaci, že řízení bylo zastaveno či z nějakého důvodu odloženo. Častým argumentem pro odmítnutí informace byl mimořádný důraz na politikovo právo na ochranu soukromí.

Jeden z případů se týkal i bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila. Postupně informační spor s Magistrátem města Ostravy, potažmo Moravskoslezským krajem, dospěl až k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten v únoru 2015 rozhodl, že veřejnost má právo znát nejen výsledek řízení, ale i důvody, které správní úřad k vydanému rozhodnutí vedly (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ze dne 26. února 2015, sp. zn. 2 As 196/2014). Předmětem přestupkového řízení totiž v daném případě je prověření splnění povinností, které veřejnému funkcionáři ukládá zákon o střetu zájmu. Projednávaného přestupku dle zákona o střetu zájmu se navíc čistě soukromá osoba ani dopustit nemůže.

Právo veřejnosti na informace tak dle soudu zjevně převažuje nad právem politika na ochranou soukromí, neboť přestupek, z jehož spáchání byl bývalý ministr podezřelý, je svázán výhradně s jeho působením v (dokonce vysoké) veřejné funkci. Současně v rámci projednávání přestupku nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly mimořádně závažnému, či alespoň zásadnímu zasažení do jeho soukromí. Magistrát města Ostravy, stejně jako nadřízený orgán Krajský úřad Moravskoslezského kraje, proto vyřídil žádost o informaci v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím, když informaci o výsledku přestupkového řízení odmítl poskytnout. 

Mgr. Petra Bielinová, advokátka. Od roku 2011 se věnuje tématům spjatým s komunální politikou. www.bielinova.cz

Článek byl zveřejněn v dubnovém čísle časopisu Moderní obec 4/2015.

Kontakt

Právo ve veřejném zájmu IČ: 03853462
Chalupkova 1367
149 00 Praha 4

Bankovní spojení:
2900774131/2010
Právní poradenství pro zastupitele:
Mgr. Petra Bielinová
petra.bielinova@pvvz.cz

Mediace:
Mgr. Michaela Tejmlová, LL.M.
michaela.suchardova@pvvz.cz

Předseda spolku Marek Eliáš
marek.elias@pvvz.cz