Petra Bielinová: Dobrovolný svazek obcí

19.04.2015 19:43

Dobrovolný svazek obcí je formou spolupráce dvou a více obcí, při níž se obce sdružují za účelem plnění svých úkolů v samostatné působnosti. Svazek obcí se zřizuje smlouvou, kterou schválí zastupitelstva zakládajících členských obcí. Povinnou přílohou této smlouvy jsou stanovy budoucího svazku obcí. K samotnému vzniku svazku obcí pak dochází až jeho registrací u příslušného krajského úřadu.

Svazek obcí je samostatná právnická osoba, která vůči třetím osobám jedná svým jménem a hospodaří s vlastním majetkem. Mezi stěžejní dokumenty svazku patří právě jeho stanovy, a proto by obce měly věnovat jejich znění mimořádnou pozornost. Zákon o obcích totiž ponechává úpravu fungování svazku, jeho hospodaření a zejména případné vypořádání majetku svazku mezi obcemi na dohodě samotných obcí.

K čemu se hodí svazek obcí

Zákon o obcích stanoví, že předmětem činnosti svazku mohou být velmi rozličné činnosti, od úkolů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury, až po požární ochranu, rozvoj cestovního ruchu, zabezpečování čistoty obce, svozu komunálního odpadu, zásobování vodou či spolupráce na systému veřejné osobní dopravy. Výčet je navíc pouze demonstrativní, a pokud obce najdou jiný společný cíl, mohou se sdružit i za jiným než v zákoně výslovně vyjmenovaným účelem. Z pochopitelných důvodů se obce nejčastěji sdružují na realizaci projektů, které přesahují jejich katastrální území, například pro výstavbu cyklostezek či turistického značení, pořádání kulturních akcí, vydávání regionálních novin či údržbu kulturních památek.

Povinné části stanov

Stanovy musí vždy upravit název a sídlo svazku a jeho jednotlivých členů, předmět jeho činnosti a jednotlivé orgány svazku, tj. jejich název, působnost, vznik a zejména způsob jejich rozhodování (tj. kdy je orgán usnášeníschopný a jaké kvorum je potřeba pro přijetí toho či onoho rozhodnutí), včetně určení, které věci spadají do výhradní či zbytkové pravomoci výkonného orgánu svazku (předsednictvo či předseda) a které do výhradní pravomoci orgánu nejvyššího (členská schůze, sněm starostů apod.). Povinný je rovněž nejméně tříčlenný kontrolní orgán svazku, jakož i úprava způsobu, kterým se členové svazku a jejich občané mohou podílet na kontrole činnosti svazku.

Stanovy dále vymezují práva a povinnosti jeho členů, případné majetkové vklady obcí do svazku a způsob financování jeho činnosti. Svazek obcí je z podstatné části financován vklady členských obcí, a to zpravidla jak vstupním vkladem, tak vkladem každoročním. Vklady mohou být pro všechny obce stejně vysoké anebo naopak závislé na počtu trvale hlášených obyvatel. Obě varianty se samozřejmě promítnou do podílu obcí na zisku či ztrátě, případně na výši vypořádacího majetkovém podílu v případě vystoupení ze svazku či v případě jeho likvidace. Mezi další zdroje financování svazku patří zejména dotace z veřejných prostředků, dary a úvěry.

Ve stanovách povinně najdeme i další ustanovení, jejichž důležitost se však projeví až při problematickém fungování svazku či případném vystoupení člena ze svazku. V případě jakýchkoli předem neočekáváných komplikací členové svazku velmi ocení, pokud stanovy nejsou v tomto ohledu jen kusé, ale pokud naopak obsahují konkrétní způsob a pokud možno i jednoznačné podmínky pro rozdělení zisku či naopak pro podíl členů na ztrátě svazku. Ještě důležitější jsou ty články stanov, které stanoví podmínky pro přistoupení a zejména pro vystoupení členské obce, včetně úpravy vstupního vkladu nové obce a vypořádání majetkového podílu na majetku svazku pro odcházejícího člena.

Dobrovolné majetkové vklady obcí do svazku

Využití institutu vkladů do hospodaření svazku obcí má smysl, pokud obce shledají žádoucím, aby většina majetkoprávních vztahů byla soustředěna na úrovni: svazek obcí – třetí osoba. Praktický význam tohoto řešení vynikne v případech, kdy se na vzniku svazku obcí podílí více než 2 obce, a kde by tedy existence dílčích právních vztahů mezi obcemi a třetí osobou zbytečně komplikovala situaci. Také z hlediska právní jistoty zúčastněných obcí je vhodnější, dohodnou-li se zúčastněné obce předem na případných majetkových vkladech do svazku obcí (například pozemek, budova) a zejména na režimu nakládání s tímto majetkem.

Obec vkládá do svazku obcí majetek na základě dohody všech obcí ve stanovách svazku. Jedná se vždy o majetek pouze svěřený svazku obcí, přičemž majetková práva svazku obcí k danému majetku jsou vymezena ve stanovách. Orgánům svazku obce lze stanovami svěřit poměrně široká oprávnění nakládat s vloženým majetkem, ovšem s výjimkou úkonů, které jsou vyhrazeny zastupitelstvu obce (prodej nemovitosti). Naproti tomu oprávnění uzavírat například nájemní smlouvy týkající se vloženého majetku lze ve stanovách orgánům svazku obcí svěřit, neboť se nejedná o vyhrazenou pravomoc zastupitelstva obce.

Nedojde-li ke vložení majetku obce do svazku obcí, zůstává majetek plně v dispozici obce, která jej vlastní. Obec potom bude uzavírat veškeré smlouvy (například nájemní smlouvu) se třetí osobou sama. Z hlediska právní jistoty je v takovém případě vhodné, aby se obce již při vytvoření svazku obcí vzájemně zavázaly k uzavření nezbytných smluv pro dosažení předmětu činnosti svazku obcí. V opačném případě může být zamýšlená činnost svazku paralyzována.

Problematické majetkové vypořádání

Svazek obcí vzniká v zásadě proto, že je pro všechny zúčastněné obce v dané chvíli určitý projekt nerealizovatelný bez spojení s ostatními a často i bez zisku dotační podpory. Co se však při vzniku svazku zdá jasné a neměnné, může postupem doby doznat značných změn. Představme si například, že během několika let fungování svazku bude za významného přispění poskytovatele dotace vystavěna například nová budova základní školy. V době založení svazku byla kapacita školy samozřejmě plánována tak, aby odpovídala potřebám všech zúčastněných obcí. Ovšem výchozí podmínky jednotlivých obcí se mohou v průběhu času měnit, a to jak počtem dětí s povinnou školní docházkou, tak nově vzniklou možnosti jedné z členských obcí postavit si na obecním pozemku školu vlastní. Tyto důvody mohou v budoucnosti vést k rozhodnutí zastupitelstva obce ze svazku vystoupit.

Svazek obcí je dobrovolné seskupení obcí, nelze tedy žádnému z členů bránit, aby ze svazku odešel. V takovém případě však bude důležité, jakým způsobem bylo ve stanovách svazku pamatováno na spravedlivé majetkové vypořádání odcházejícího člena, a to zejména s ohledem na majetek vzniklý za významného přispění dotačního titulu. Pokud stanovy tento aspekt majetkového vypořádání jasně neupraví, mohl by se odcházející člen v závislosti na obecné formulaci stanov teoreticky domáhat i majetkového vyrovnání z majetku, který vznikl z poskytnuté dotace. Takový požadavek by logicky vedl ke složitému soudnímu sporu a v konečném důsledku by mohl vážně ohrozit nejen existenci svazku obcí, ale zejména projektu, který byl společnými silami vybudován.

Mgr. Petra Bielinová, advokátka. Od roku 2011 se věnuje tématům spjatým s komunální politikou. www.bielinova.cz

Článek byl zveřejněn v březnovém čísle časopisu Moderní obec 3/2015.

Kontakt

Právo ve veřejném zájmu IČ: 03853462
Chalupkova 1367
149 00 Praha 4

Bankovní spojení:
2900774131/2010
Právní poradenství pro zastupitele:
Mgr. Petra Bielinová
petra.bielinova@pvvz.cz

Mediace:
Mgr. Michaela Tejmlová, LL.M.
michaela.suchardova@pvvz.cz

Předseda spolku Marek Eliáš
marek.elias@pvvz.cz