Petra Bielinová: Kolize práva na informace a práva na soukromí

19.03.2015 11:44

Základní lidské právo na ochranu soukromí a právo na informace se logicky ocitají v konfliktu, neboť činnost orgánů státní správy a územní samosprávy vykonávají lidé. Výkon práva na informace v řadě případů směřuje rovněž vůči velmi soukromým detailům ze života těchto osob, zejména pokud jde o informace o jejich platu, vzdělání či dosažené odborné praxi. Jakkoli mají všechny fyzické osoby ústavou zaručené právo na ochranu soukromí, může právě toto jejich právo kolidovat s právem široké veřejnosti na informace o činnosti a fungování státních orgánů a orgánů územní samosprávy.

Informace o platech

Problematice poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků, do nichž spadá také informace o platech a odměnách úředníků státní správy a samosprávy, se opakovaně věnoval Nejvyšší správní soud. V říjnu loňského roku vydal rozšířený senát NSS rozhodnutí 8 As 55/2012 (Krajský úřad Zlínského kraje vs. fyzická osoba), ve kterém postavil na jisto, že informace o platech a odměnách se zásadně poskytuje u zaměstnanců na řídících pozicích, zaměstnanců podílejících se na výkonu vrchnostenských pravomocí, zaměstnanců poskytujících významné podpůrné služby (analýzy, plánování, provoz budov apod.), zaměstnanců mající z jiných důvodů faktický vliv na činnost povinného subjektu (poradci, osobní asistenti) a konečně i zaměstnanců, jejichž činnost může mít významné dopady na veřejné rozpočty nebo hospodaření povinného subjektu. Pouze u ostatních zaměstnanců, tedy u těch, kteří zastávají méně významné pozice (údržba, úklid, stravování), je třeba před poskytnutím informace provést test proporcionality, tedy určit, zda je třeba více klást důraz spíše na právo na soukromí či právo na informace.

Soud se zabýval také argumentem případného poškození dotčené osoby tím, že výše platu bude veřejnosti známa. K tomu soud uvedl, že „negativní konotaci může informace o platu získat zásadně jen za situace, kdy je plat poskytován jinak než podle zákonných pravidel, například neadekvátně vysoký, neodpovídající skutečné povaze vykonávané práce a zastírající skutečný stav věcí.“. Lidská závist nebo následné rozbroje mezi zaměstnanci nemohou být důvodem pro odmítnutí informace o platu.

Nové procesní povinnosti pro povinné subjekty

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu 1 As 189/2014 (České dráhy vs. Ministerstvo dopravy) vyplývá pro povinné subjekty nová procesní povinnost, a sice informovat o podané žádosti o informace dotčené osoby; v případě dotazu na plat či odměnu tedy ty fyzické osoby, na které dotaz míří. Povinný subjekt by měl seznámit dotčené osoby i s tím, jakým způsobem hodlá žádost o informace vyřídit; názorem dotčených osob na poskytnutí informace však povinný subjekt není vázán, neboť jemu přísluší hájit veřejný zájem, nikoli soukromý zájem dotčených osob. Rozhodnutí o odmítnutí informace povinný subjekt doručí i dotčeným osobám, které se tímto okamžikem stávají účastníky řízení a mohou své soukromé zájmy hájit samy, a to případně i u soudu. Zmíněný procesní postup doporučuje ve světle výše uvedených rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i Ministerstvo vnitra.

Zveřejňování informací o platech na internetu

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (8 As 55/2012) se výslovně nevyjádřil k povinnosti povinných subjektů zveřejnit poskytnuté informace o platu také dálkovým způsobem dle § 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím. Z rozhodnutí Městského soudu v Praze (10 A 51/2012), potvrzeného Nejvyšším správním soudem (4 As 90/2013) ve věci Psáry vs. Úřad pro ochranu osobních údajů však vyplývá, že v případech, kdy je to vhodné a nutné pro veřejnou kontrolu, lze údaj o platu ředitelky základní školy zveřejnit na webových stránkách obce dobrovolně podle § 5 odst. 7 zákona o svobodném přístupu k informacím. Takové zveřejnění není přestupkem dle zákona o ochraně osobních údajů.

Informace o vzdělání a relevantní praxi

Veřejnost se pravidelně zajímá také o další aspekty soukromého života vysoce postavených úředníků. Na konci loňského roku řešil Krajský soud v Brně spor o informace týkající se profesních životopisů předsedů, místopředsedů a dalších vysoce postavených zaměstnanců Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (29 A 37/2013). Úřad odmítl neziskové organizaci Oživení poskytnout informace o nejvyšším dosaženém vzdělání a relevantní odborné praxi před nástupem do vedoucích pozic na Úřadě s odvoláním na ochranu soukromí dotčených osob. Tento názor povinného subjektu Krajský soud v Brně odmítl, neboť veřejnost má právo být informována o profesní sféře osob, které vykonávají veřejnou moc. „Údaj o relevantní odborné praxi slouží k informování společnosti o tom, jaké náležitosti musí uchazeč o jednotlivé funkce (předseda, místopředseda, ředitel sekce) splňovat. Nikdo z veřejnosti se jistě nebude pohoršovat nad tím, že jako řadový referent bude vybrán čerstvý absolvent bez praxe v oboru. Pokud by se však takovýto člověk stal např. rovnou ředitelem sekce, mohla by již taková skutečnost být předmětem oprávněné veřejné diskuze.“.

Nabídka na pronájem nemovitého majetku

Nejvyšší správní soud (10 As 59/2014) se v srpnu 2014 vyslovil také k tomu, zda lze pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím získat nabídky, které byly hlavnímu městu Praze předloženy v souvislosti s vyvěšením záměru na pronájem nemovitého majetku. Praha odmítala informace vydat s odkazem na skutečnost, že účastníci výběrového řízení s poskytnutím informace nesouhlasili. Nevyšší správní soud tuto možnost odmítl a své rozhodnutí odůvodnil takto: „Tím, že se soutěžitelé rozhodli vyhlášeného výběrového řízení účastnit, byli současně nuceni respektovat jak požadavky zadavatele na zpracování nabídky, tak i požadavky kladené na výběrové řízení právním řádem, z nichž nejdůležitější je v kontextu projednávané věci požadavek transparentnosti a s ní související možnost veřejné kontroly. Podáním nabídek tudíž vyjádřili svou vůli se veřejnému výběrovému řízení podrobit.“

Z výše uvedených soudních rozhodnutí je zřejmé, že při výkonu práva na informace dochází často ke střetu dvou základních lidských práv: práva na informace a práva na ochranu soukromí. Při pohledu na aktuální judikaturu lze mít za to, že právo na informace, týkající se osob činných ve veřejné správě, čím dál tím častěji vítězí.

Mgr. Petra Bielinová, advokátka. Od roku 2011 se věnuje tématům spjatým s komunální politikou. www.bielinova.cz

Článek byl zveřejněn v únorovém čísle časopisu Moderní obec 2/2015.

Kontakt

Právo ve veřejném zájmu IČ: 03853462
Chalupkova 1367
149 00 Praha 4

Bankovní spojení:
2900774131/2010
Právní poradenství pro zastupitele:
Mgr. Petra Bielinová
petra.bielinova@pvvz.cz

Mediace:
Mgr. Michaela Tejmlová, LL.M.
michaela.suchardova@pvvz.cz

Předseda spolku Marek Eliáš
marek.elias@pvvz.cz